Ondřej Šilhánek

O mém vybavení

Mé vybavení se začalo zlepšovat až v několika minulých letech, neboť předtím nebylo financí. Také jsem se pustil i do dalších prostředků a rád bych vyzkoušel i další, ovšem malba mě nějak neláká (překáží mi tam štětec). Podle mě není nutné mít vždy to nejlepší vybavení od té nejsuprovější firmy, ale to, co člověku vyhovuje. Samozřejmě, že když už si člověk nějaké to 'nádobíčko' pořizuje, tak třeba pastelky od Koh-i-nooru je lepší koupit rovnou v nějaké větší sadě a především v plechové krabičce.

Tužky

Mezi mé nejoblíbenější materiály rozhodně patří obyčejná tužka a mám jich hned několik. Od každé tvrdosti mám alespoň dvě, většinou tři a u těch více namáhaných či používaných (HB, 2B, 4B 6B, 8B) jich mám samozřejmě více - nemusím je pořád ořezávat a tak mám minimálně jednu ostrou, jednu víceméně tupou a další mezi těmito mezníky. Dále několik grafitových tuh do versatilky (malé [mikrotužka 0,5] i velké [5,6mm]), samostatný lakovaný roubík, širokou tužku a progressa. Ne vždy využiji všechno, ale mám co potřebuji. Plus ještě "sametovou tužku" a akvarelovou tužku. Opět výrobky od českého Koh-i-nooru (a pokud dále nebude uvedeno jinak, jsou další prostředky též od této kvalitní značky).

Rudky, uhly

Rudky mohu zařadit hned vedle tužek jako další velice oblíbený prostředek, který lze doplnit uhlem (ten zase tak moc v oblibě nemám). Mám všechny běžně dostupné rudky (sepie hnědočervená, světlá, tmavá - roubíky i tužky) a rád bych se dostal k nějakým zahraničním, třeba výrobkům od Conté. Přeci jen rudka v mastném provedení - aby se nerozmazávala - není to pravé, ovšem Koh-i-noor asi svoji výrobní strategii nezmění a kromě něj nikde nic jiného bohužel nemají. Tak pokud byste o něčem věděli, můžete mi to napsat, budu jedině rád :). Na rudce je fajn, že ji můžete kombinovat s dalšími prostředky a lépe tak vystihnout svůj umělecký záměr. Kupříkladu na obrázku vpravo jsem použil i tužku, sametovou tužku, uhel a křídy (nejen na obarvení pozadí), což vedlo k velice reálnému pohledu (křídy v očích jsou perfektní) a určité živosti obrazu, uhel na obočí a řasách také vykonal své a tužkou zpracovaný náhrdelník není tak výrazný a dodal mu realističtější vzhled kovového materiálu. Prostě rudka je super :)

Pastelky

Kromě uměleckých normálních pastelek používám i jejich akvarelové kolegyně a další zcela obyčejné pastelky. Nikdo mi neříká, že akvarelové pastelky musím přejet vodou, každý druh pastelek má o něco jiné odstíny. Umělecké pastelky mám POLYCOLOR o 72 kusech (největší balení), akvarelové mám sadu 36 pastelek MONDELUZ, obojí od Koh-i-nooru a především v plechových krabičkách - nemá cenu tyto pastelky kupovat v papírovém obalu, raději rovnou v plechu, rozdíl je velice znát. Tím pádem je jasné, že akvarelové pastelky mám i v 18 kusech v papíru (jak jsem je zkoušel a zjistil, že v plechu jsou lepší).

Pastely

Pastelů je několik druhů a mohu říci, že jsem vyzkoušel všeechny tři. Olejové pastely považuji za dražší voskovky (tedy hned po vyzkoušení šly někam dozadu ve skříňce, aby nepřekážely). Mastné pastely jsou fajn, těch sice moc nemám, ale zatím mi sada 6 kusů rozšířená o volně koupené další kousky stačí. Pokud se jimi začnu více zabývat, asi dokoupím nějaké další odstíny... Suchých pastelů (kříd) mám celou sadu 48 kousků, ovšem zatím jsem ji moc neotestoval.

Tuše, pera

Osobně tuš moc nepoužívám, jen v případě, že se na dílko opravdu hodí nebo ji použít potřebuji. Jinak ji v oblibě moc nemám. Když už s ní pracuji, používám buď perka nebo štětec, který je na tuš docela fajn. Má nechuť k tuši asi pramení ze základní školy, kde nám ji jedna učitelka s ne příliž uměleckým cítěním (jak jen to nazvat, když nás nutila dělat samé kýče - čím větší kýč člověk udělal, tím lépe). Je zajímavé (ovšem ne zcela snadné) tuší tvořit jen štětečkem vybarvováním ploch (viz. obrázek vlevo), na druhou stranu jsem nedávno tvořil i barevnými tušemi několik návrhů na logo. Jinak se bez ní obejdu.

Co se týče perokresby, tak jedině technickými centropeny nebo propiskou, kterou ale spíš používám ke psaní (ve velkém). Akorát ve škole nebylo při hodinách co dělat - aby se člověk zabavil - a tak jsem tvořil. Zachoval se pouze jediný obrázek, který najdete vlevo (a větší verzi v galerii).

Ostatní

Při tvorbě se neobejdu bez různých gum, ať už něco lehce upravuji nebo vybírám světlá místa. Aby se ale nepoškodil papír, je potřeba mít měkké pryže, vinylové pryže jsou velice dobrou volbou a pro jistotu jich mám několik, občas nějaká třeba spadne na zem, odloží se dál nebo je zašpiněná a tak stačí sáhnout po jiné, případně ji očistit. Zjistil jsem, že je velice šikovné, když jsou v pevném papíře, protože se neohýbají, snadno a přesně se aplikují a nezašpiní se. Dalé používám tvárlivých pryží, kdy si kousek odtrhnete, vytvarujete do potřebného tvaru a přimačkáváte na místo, které chcete vygumovat. Velice přesná aplikace, jen je nutné ji občas přetvarovat.

Dále se dostávám k ořezávátkům, která se vyplatí mít v kovovém provedení (více vydrží a jen tak se nevylomí šroubek držící břit) a pokud možno ve více exemplářích (když se jedno zakutálí, otupí nebo rozbije, tak je náhradní). Protože tužky používám v docela větší míře, tak mám i plastové ořezávátko se zásobníkem na odpad z tužek, takže kdykoli v průběhu práce mohu doostřit tužky. A nemohu zapomenout se zmínit o brousítku na tužky. Obě dvě jsem si vyrobil sám, stačí nastříhat smirový papír a přilepit jej k nějakému podkladu (v mém případě to jsou dřevěná prkénka) - velikosti dle vlastního zvážení a potřeby.

Fixativ je speciální lak pro ochranu vlastních děl, takže se bez něho neobejdu. U kříd, uhlu a rudek občas dílo trochu ztmaví, ale zase se to nerozmaže. Fixativ od Umtonu (velice dobrý český výrobce barev a dalších pomůcek - oleje, fixativ) sice mám, ale ještě jsem jej nepoužil, protože nemám rozprašovač, tak zatím používám fixativ ve spreji od Koh-i-nooru.

Papíry

Zpočátku jsem tvořil na různé A4, nejvíce mi vyhovoval obyčejný blok z recyklovaného papíru, ovšem papír byl velice tenký. Poté jsem (kromě několika kancelářských papírů na pero a mastné pastely) začal používat kladívkové čtvrtky, jenže postupně jsem přešel na technickou A4, protože ta normální byla malá, teď ji použiji tak na tuš (barevné návrhy na logo tuší). Čas šel dál a kompletně jsem přešel na A3, která mi začíná být také malá. Ve většině případů používám normální čtvrtky, které pečlivě vybírám, aby nebyly pokřídované a měly požadovanou strukturu. Když je třeba, mám k dispozici i bloky s akvarelovým papírem, případně barevné čtvrtky nebo i náčrtníkový papír pro uhel (takový ten v okrových či smetanových barvách) - samozřejmě A3. Možná začnu používat i papíry A2, jenže nejprve si musím zajistit pevný podklad pro tento formát. Tvořím totiž na tvrdých deskách pro A3 (ty, které pak můžete zavřít a klidně v nich díla nosit).